Mravenčan vápenatý se vžitým označením CAFO je považován za jeden z nejvýznamnějších zdrojů kyseliny mravenčí ve výživě zvířat, a to zejména z hlediska bezpečnosti a šetrnosti pro organizmus zvířat i lidí.
Jeho hlavní uplatnění je ve výživě a nutriční prevenci v odchovu mláďat hospodářských zvířat. Jeho produkční efekt je využíván především v chovech prasat a drůbeže. Význam mravenčanu vápenatého a dalších organických kyselin a jejich solí se úměrně zvyšuje s mírou naplnění legislativní úpravy EU o úplném zákazu používání krmných antibiotik ve výživě zvířat.
Místo působení kyselin v zažívacím traktu je ovlivněno rychlostí postupu tráveniny a obsahem vody. Důležitá je síla kyseliny, která závisí na pevnosti vazby kationt – aniont.
Nejsilnější kyselinou je kyselina chlorovodíková, která je produkovaná v tzv. krycích buňkách žlázek žaludeční sliznice. Její produkce je stimulována enterohormonem gastrinem, který se aktivuje v kaudální části žaludku. Nejdůležitějším spouštěcím faktorem jsou ionty Ca2+. Produkce HCl největší měrou ovlivňuje pH žaludku a aktivaci proteolytického enzymu pepsinu (optimum při 1,8 – 4,0). Velmi nízké hodnoty pH naopak uvolňování enterohormonů tlumí (negativní zpětná vazba).
